|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Mineralogie a geneze Au zrudnění vázaného na porfyrové žíly v okolí Petrova a Bohulib
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Táto bakalářská práce je zaměřená na mineralogii a genezi zlatonosného zrudnění v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Posloupnost krystalizace hydrotermální mineralizace zjištěná z texturních vztahů minerálních fází a pomocí arzenopyritové a chloritové termometrie nasvědčují o vzniku sulfidické a Au mineralizace při 400 až 300 řC. V její rámci byla také vyšetřená následnost vzniku horninotvorných minerálů a výplně miarolitických dutin v porfyrových žilách, které hostí Au zrudnění. Byla rovněž navržená hypotéza vzniku granodioritových porfyrů míšením magmat o různých geochemických charakteristikách.
|
|
|
Volcanic-hosted massive sulfide deposits: structure, origin and examples from the Iberian Pyrite Belt
Krátký, Ondřej ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
České shrnutí Vulkanosedimentární masivně sulfidická ložiska představují jeden z klíčových ložiskových typů v dnešním světě. Vzhledem k jejich polymetalickému složení (Zn, Pb, Cu, Ag, Au a Sn v některých případech) jsou důležitým zdrojem základních i cenných kovů. Tato ložiska vznikala napříč historií Země a vznikají i dnes v moderních oceánech díky emanacím hydrotermálních roztoků bohatých na kovy. Rozsáhlý výzkum vulkanosedimentárních masivních sulfidických ložisek začal šedesátých letech 20. století po objevení aktivního hydrotermálního sytému na dně Rudého moře (Miller et al., 1966) v podobě takzvaných černých kuřáků. Ty představují přívodní dráhu a vlastní výsledek emanací hydrotermálních roztoků do volného moře a jsou tudíž hmatatelným důkazem této aktivity. Hydrotermální roztoky jsou obohacené různými prvky, nevyjímaje základní a vzácné kovy. Převážně metalické prvky byly získány (loužením) z okolních hornin (jak vulkanických, tak sedimentárních) díky perkolující mořské vodě. Tato mořská voda byla důsledkem zahřívání modifikována v hydrotermální roztok. Teplo nutné k tomuto procesu pochází magmatické intruze, která představuje hlavní "motor" celého hydrotermálního systému. Tato intruze může být variabilního složení - od bazické po kyselou. V některých případech hydrotermální roztoky vyprodukované...
|
|
|
In situ zvětrávací experimenty sulfidů a silikátů
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Zvětrávání je přirozený proces probíhající na zemském povrchu. Jeho efekt na minerály a další materiály je významný. Kromě mechanického rozrušování může důsledkem zvětrávání dojít k chemickým reakcím, které mohou vést ke kontaminaci životního prostředí (např. podzemních vod a půd). Nejen z tohoto důvodu se stalo zvětrávání předmětem intenzivního studia. Jeden ze způsobů výzkumu jsou in situ zvětrávací experimenty. Cílem této práce je posoudit jejich výhody a nevýhody a popsat jejich průběh a komplikace, které mohou během experimentu nastat, a k čemu lze poznatky těchto studií dále využít. Pozornost je soustředěna i na několik konkrétních experimentů, které se zabývaly zvětráváním sulfidů či silikátů in situ a na nichž lze tyto věci pozorovat.
|
host ::
RSS.